SPARTAN RACE LITOVEL 2015

Nemyslela jsem si, že článek stihnu tak brzo (spíše jsem nechtěla vypadat tak hrr hrr, že hodinu po doběhu už s nadšením píšu report :D), ale přesto JE TADY! Dnešek jsem si náramně užila :) Báječní lidé, úžasné počasí, skvělá atmosféra, pecka terén, nové botky a výbava na běh...co víc si přát.
K tomu spousta vody, bahenní lázně a ještě dostanete medaili. No kdo tam nebyl, o hodně přišel! :)

Before & After

Do Litovle se nás z Ostravy vydala pěkná kupa lidí - spousta členů našeho týmu Černé plíce, pár trenérů od nás z fitka a spousta klientů, členů
a známých :) Bylo fajn tam mít tolik známých tváří a hlavně bylo skvělé konečně potkat Markét (taky známou jak blondynazlondyna na insta)
z blogového světa a jejího blogu Eat Run Love, který už sleduji od nepaměti :) A taky vidět na živo Toma z CzechFitnessCouple. Tak jsme s Markét konečně pokecali a vychválili do nebes naše nové botky, ale o těch více za chvilku :)  Základ tedy byl, super parta lidí a počasí, teď už jen očekávat super závod.

Spartan Race Sprint je nejjednodušší verzí všech sparťanských závodů, tedy minimálně 5Km běh + 15 překážek a 30 trestných angličáků za každou nesplněnou. Délka je však vždy ve skutečnosti o něco delší, zatím jsem zahlédla informaci, že dnes to mohlo být až 8Km! Po všech těch delších závodech, kterých jsem se již účastnila, jsem se toho příliš nebála. Ale musím uznat, že výzva to nakonec byla dostatečná. Nějak se mi tento sprint zdál nejnáročnější a nejzajímavější ze všech, na kterých jsem zatím byla (což budou dohromady asi 3, když nepočítám zimní). Takže za mě asi nejlepší Spartťan doposud :)

Ještě před startem jsem si vyzvedla nové botky pro tento závod. Dřívě jsem běhala sparťany v těch nejvíce rozpadlých botách, co jsem doma našla, takže se možná divíte, proč jsem dnes běžela úplně v nových :D Ono to však nejsou boty jen tak ledajaké, nýbrž spešl Reebok boty pro dámy sparťany, určené speciálně na tento závod - typ All Terrain Super. A to se mi líbí! (A nejen por dámy, jsou v i pánské verzi. Přítel už chodí po bytě, pořád o nich básní a pomalu už i píše ježíškovi :D ). Určitě pomohly v mnoha chvílích, hlavně na kluzkých místech, kterých tedy bylo požehnaně, lidé přede mnou klouzali jeden za druhým. Na noze sedly perfektně a díky jejich lehkosti se mi dobře běželo, plavalo i brodilo blátem či řekou. Údajně mají pomoct i při šplhu. No to snad zjistíme jindy, tentokrát jsem se na to lano ani nějak vyškrábala. Vinu svaluju nebezpečnému příkopu a rozhořčení
z toho, že když jsem k těm lanům lezla, pěkně jsem tam sebou švihla a lokla si bláta. To by se na ta lana snad šplhalo pak blbě každému :D
Nebo taky ne, ale můžu se na to teď alespoň vymlouvat :D

Taaak a co k závodu a překážkám? :) Hodně toho bylo orientováno na začátek a na konec, to je ale klasika, ani mi to nevadí :) Přeběh přes pneumatiky, přelez slámy, podlézání a přelézání stěn...zahřívačka, pohoda :) Pak vyšší dřevěná stěna, na kterou se bylo třeba přitáhnout a přelézt jí. U té mívají ženy dopomocné dřívko, které mi dneska ale přišlo až přespříliš nízko, takže jsem se opravdu musela přitáhnout silou víc než obvykle
na sparťanech! Delší přeběh v lesíku - zde mi snad jen trochu vadilo, že jsme běželi těsně u cesty, kde projížděla auta. To na atmošce moc nepřidá.

Mezi přeběhy pořád voda, voda, rybník, voda. Občas fakt ledová a jak jste do ní museli celí až po krk! No brrr! Nebýt 30 stupňů, tak budu hodně nadávat. Ale takový led byl snad jen jednou, jinak vcelku pohoda :) Mezi vodou, vodou a během ještě něco na ruce- ručkování a bradla, kde se taktéž muselo přeručkovat, jen jiným způsobem a bez použití nohou - tam jsem si ty ruce, tricáky a prsa úplně odvařila. Ale zvládla jsem to! :)

Pak zas voda, voda, bahno, běh...v jednu chvíli už jsem si začínala říkat, že to je nějak dlouhé a už by mohl být konec :D Ale to už se blížil finish
a poslední a nejlepší překážky :) Rovnováha na kůlech - přejít po půlmetrových v zemi zaražených kůlech není žádná sranda a já to opět nedala. Takže prvních 30. Zde jsme se u angličáků setkali s přítelem, jelikož jsme předtím běželi zvlášť. Poté zeď, po které se muselo přejít bokem,
po přibitých kamenech. Na rozdíl od ostatních sparťanů tentokrát nebyla úplně rovná, ale byly tam snad 2 zatáčky! Takže příjemná změna :) Někde mezi tím po nás chtěli ještě kód, který jsme si museli někde od začátku pamatovat. Tuhle novinku znám už ze zimního sparťana a je to super zpestření jinak fyzických překážek :) Já to měla tedy dnes jednoduché - Helena3200. Pche, minule to bylo teda horší :D

No dále k oštěpu a klasika - 30 trestných, to netrefím snad nikdy :D Opět shledání s přítelem u angličáků. Dokončuji je dříve a volám na něj, že se sejdem u angličáků zase u šplhu. Ten byl totiž následující překážkou a jak jsem předpokládala, tak to taky dopadlo. Při cestě k lanu jsem sebou plácla do vody a napila se bahínka. No a na ten provaz jsem se pak už nějak nemohla dostat, asi z toho šoku :D Takže si vesele angličáku a přitom vidím, jak ten můj hrdina vyšplhal až nahoru, prostě to zvládl levou zadní :)

Pak už byl cíl na dohled. Ještě vytáhnout těžký pytel lanem nahoru - na předchozích závodech se mi také zdály mnohem lehčí než dnes! - a pak už
k závěrečnému plazení pod ostnatým blátem pěkně v bahníčku. Zde proběhla ta vůbec nejlepší bahenní lázeň  - pěkně i do uší, očí, nosu, nic sem nevynechala! :D No a jak jsem se vybrodila zpod toho drátu, už tam stál přítel, který tam počkal, abychom spolu proběhli cílem ♥

 pravá zablácená sparťasnká ♥ 

Doběhli jsme v čase 1:25, což vůbec není špatné, ale o umístění nám nešlo. Spokojení, zabahnění, nadšení. Koupel proběhla v temnějším rybníku. Prostě tam té vody bylo asi málo no, lezli jsme do ní během závodu jen asi 7x :D Celkově jsme z dnešku nadšení a těšíme se na další :) Přecejen
je třeba ještě získat letos zase trifectu. Delší Super a Beast asi plánujeme na říjen, kdy proběhnou oba závody v rámci jednoho víkendu v Koutech.
To bude teprv výzva! Takže dneska ještě relax, doplnění cukrů.....a tuků...a všeho (aneb zmrzka, meloun, čokoláda, burger :P ) no a od zítřka zas makáme :) Čeká nás cross, čeká nás sparťan a čeká nás hlavně Beskydská 7! Ta největší výzva tohoto roku, na kterou nám trénink zatím mírně pokulhává. Tak jdem na to. Závodění zdar! Nebo jak bych asi dnes měla zahlásit: AROOO! :)