Pěkný večer :)
Tak už nějak pár dní přemýšlím o tom, že by nebylo na škodu napsat nějaký ten příspěvek - v první řadě o naší sobotní výzvě (a o těch dalších, co nás čekají), a v druhé o tom, jak to teď vlastně je s nějakým režimem u mě po tom, co jsme udělali finální fota. V hlavě se mi honí spoousta myšlenek, tak jdem na to :)
V sobotu jsme vyrazili splnit další z našich letošních výzev - Válcířská 50. Necelých 50Km pajdání po horách během jednoho dne :) Tedy, kopečky to nebyly až tak obrovské, ale mákli jsme si dost. Nebyl to žádný velký závod, nešlo se na čas ani na vítězszví, ale na účast, a to se mi líbilo :)
Pod organizací to měl Arcellor Mittal, kde pracuje přítel. Vyšli jsme tedy v 7:15 ráno z Ostravice směr Smrček - Šance - Visalaje - Lysá Hora - restaurace U Zbuja - Ostravice. Na dílčích stanovištích jsme získávali razítka, což mě bavilo asi nejvíc :D Do cíle jsme došli někdy kolem 18:30, takže když odečtu pauzy a posezení na Lysé, tak nějakých 10hodin chůze na těch 50 kiláků :) Šlo se dobře, fyzicky jsme to zvládali bez problémů,
ale nějaké krize také přišly. Ani ne tak vyčerpání, ale bolesti kloubů či svalů :/ Už asi 8km před Lysou mě opět začla bolet pravá kyčel i s celým chodidlem a následující kilometry byly vcelku utrpením. Cestou z Lysé to naštěstí však povolilo, ale naopak přítele chytlo z těch kopců koleno.
No a v závěrečných 5Km nás pak chytl slušný slejvák a tak jsme do cíle dosti spěchali. Jakmile jsem si pak promočená a prochlazená sedla, neskutečně mi ztuhly svaly na zadku, takže následná chůze pak byla opět utrpením. Ale vše se překonalo, druhý den jsme dali REST a jsme živí
a zdraví :) No, jsem zvědavá v září na Beskydskou 7, to bude ještě větší brutal, tak snad to naše končetiny přežijí :D
A co dál?
V sobotu nás čeká Spartan Race v Litovli, to už bude taková pohodička :D 5km..pche. Po půlmaratonu a 50Km pochodu to je nic :D Ale těším se moc. Na konci června hobby Crossové závody u nás ve fitku. Během léta se ještě uvidí na co všechno se ještě přihlásíme, asi nějaký delší Spartan, We Run Prague...a v září snad ta B7. Před tím vším se ale ještě zajedu 21.června protáhnout do Prahy na Yoga Sensation :)
Aktuální režim
Co se týče aktuálního režimu po dokončení výzvy s Muscle&Fitness...zatím vše tak nějak v hlavě zvažuji a snažím se udržovat to, co mám, minimálně :) Na jednu stranu si říkám, že bych chtěla ještě tak 2-3kila dolů, na druhou, že už to nechci hrotit. Trochu se bojím toho, že když nebudu
v nějakém režimu, tak zase sklouznu k nezdravému ujídání/přejídání a půjde to zase zpátky nahoru. Upřímně, to mě tento týden stále tak trochu děsí. Na jednu stranu si chci občas více dopřát, na druhou se toho bojím, jelikož udržovací režim je pro mě náročný a nikdy mi moc nešel.
Tento týden jsem měla již příjem o trošku vyšší, cvičení bylo méně...a cítila jsem se divně! Stále pocit, že mám v sobě až moc nevybité energie! Měla jsem třebas hlad, ale když jsem se najedla, cítila jsem se těžce, i když porce nebyly velké. A pořád ten pocit, že si potřebuji víc máknout. Tak jsem si dnes mákla :) Ráno 10Km běh, úplně lehce a v pohodičce za 57 minut. A odpo v druhé fázi trénink nohou a lekce jumpingu...přesně to jsem potřebovala. Asi už jsem fakt závislá na tom cvičení :D
Co se týče stravy, tak uvidíme no. Stále mám pocit, že se omezuji, ale vím že kdybych si dopřála tak, jak chci, tak budu přibírat. Takže trochu dilema. Zvažuji zda počítat/nepočítat kalorie a živiny, zatím tedy stále počítám. Zvažuji, zda se dál zaměřovat na mírnou redukci nebo už jen udržovat...asi tomu nechám čas, ono to nějak vyplyne, jen se mi to musí v hlavě srovnat :) A musím sama vidět, že i pár týdnů po ukončení soutěže nepřibírám, čemuž snad tak i bude :)
A poslední info, jen tak pro zajímavost :) V úterý ráno jsem byla na přijímačkách na Angličtinu ve sféře podnikání - dálkově na Ostravské univerzitě.
A zvládla jsem to! Takže ze mě bude opět student :) Ekonomiku jsem kdysi zabalila kvůli práci ve fitku, ale teď už se zase na to učení těším, zvlášť na angličtinu, která mě baví :)
A zvládla jsem to! Takže ze mě bude opět student :) Ekonomiku jsem kdysi zabalila kvůli práci ve fitku, ale teď už se zase na to učení těším, zvlášť na angličtinu, která mě baví :)


Moni, nechci ti kazit iluze, ale we run prague letos není :(:D:D
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
VymazatFaaakt? Jaktoo? Já s tím tak nějak automaticky počítala :D Však to bylo každoročně :)
VymazatZrušili to...neřekli důvod, ale WRP letos prostě není :( Mi to povídej! Jediný běžecký závod, na který jsem se letos těšila, když jsem ho loni prošvihla :-D Co už no... aspoň navštívím NTC Studio. A nad vymyslí další akce.
VymazatTaky jsem z toho byla nešťastná, tak jsem se na to těšila! :D
VymazatA Moni doufám, že se tam zítra potkáme....někde v tom davu:D
Mončo, tohle hamletovské "jak žrát, abych nepřibrala a zároveň udržela, co mám, případně trochu ty svalíky popohnala" řeším více i méně úspěšně několik let, takže vítej v klubu :)
OdpovědětVymazatGratuluji k přijetí na angličtinu :)
OdpovědětVymazatV první řadě ti moc gratuluji k přijetí! Jinak s tím počítáním a jídlem... Já počítala i nepočítala, přemýšlela i nepřemýšlela. Teď na počítání kašlu a hlavně přemýšlím o tom, co jím a snažím se poslouchat své tělo. Zatím je to dobré, tak jsem zvědavá co bude dál :-D
OdpovědětVymazathttp://lifestylebykej.blogspot.cz
Ahoj a gratuluji :) Rád bych se na něco zeptal, koukal jsem na tvůj dva roky starý článek o počítání denního příjmu a po pro mě až drastických sacharidových vlnách (po kterým sem byl jak chroust) bych si rád vyzkoušel právě tohle. Pubertu s obezitou už mám za sebou a poslední roky se mi více či méně daří držet štíhlou postavu (až na "pneumatičku z profilu", které se nějak ne a ne zbavit). Na svoji výšku a váhu 194cm/85kg/27 let mi při mírné zátěži (jeden náročnější a dva až tři lehčí tréninky týdně) vyšel příjem nějakých 10000kJ - 130g bílkovin, 300g sacharidů a 70g tuků. Otázka zní, není to nějak moc ? :D Sacharidy nějak zvládnu, i když s přežráním se a s doplněním z proteiňáku i ty bílkoviny ale ty tuky... ty tuky obzvlášť teď v létě nejsem nějak schopnej nahnat. Je problém když ostatní dodržuju ale ty tuky mi třeba jeden den udělají 30, druhý 60 atp ?
OdpovědětVymazatUž je na čase abych se taky zapojila do nějakého závodu...spartan race mě strašně láká, ale pořád mám trošku strach :( :D
OdpovědětVymazathttp://travelfitaddict.blogspot.cz/
Moni, snad nevadí, že se ptám, ale vyplatí se to mít na stránkách ten odkaz na Nutrinoid? Uvažuji, že bychom to dali do budoucna na naše stránky, ale chtělo by to reálnou představu, kolik to tak vydělá. Díky a měj se pěkně :)
OdpovědětVymazatAhoj, no těžko soudit, mám ho tu asi dva dny teprv, spíš to chce víc sdílet v příspěvcích ;) Ale něco malinko už mi tam skočilo ;)
Vymazattak držím pěsti v udržovací formě! chápu, že se bojíš, přejídání je dost nepříjemné :/ ale ty to určitě zvládneš :)
OdpovědětVymazathttp://the-biggestfear.blogspot.cz/
Moni, snad to není příliš osobní otázka, ale ráda bych se zeptala, jestli si dokážeš představit, že takto funguješ třeba i za deset let? Protože já řeším něco podobného - abych měla postavu, která se mi líbí a ve které se cítím dobře, tak se musím dost hlídat a i když jsou to všechno zdravá jídla, bez hlídání se bych si dopřávala mnohem větší porce, to pak ale nabírám....tak stále přemýšlím nad tím, jestli je to vůbec přirozené, chtít mít tělo, které je v podstatě "vydřené", a až přijde věk, kdy už to nepůjde tak snadno, tak jediné, co zbyde, bude ještě víc se omezit, nebo se s tím prostě smířit, že člověku naskočí kila, ani nebude vědět, jak? Všichni tvrdí, že jediný správný životní styl je ten, který je dlouhodobě udržitelný. Co když ale forma, kterou máme teď, pro tělo přirozená není - nevrátí nám to někdy tělo i s úrokem? Trochu mě to děsí....Děkuji a přeji hodně štěstí na všechny závody! :) Eva
OdpovědětVymazatTo je zajímavá úvaha. Jestli nevadí tak dám svůj pohled na věc. Myslím si, že lidskému tělu a vůbec všem organismům je dána schopnost být flexibilní. Je to přirozená schopnost a z toho je třeba vycházet. Myslím si, že nic jako jedno konkrétní optimální životní tempo neexistuje. Tělo zkrátka podle mě nepočítá s tím, že budeme žít celý život stejným tempem, jediné co je v životě člověka přirozené je změna, jinak bychom zakrněli. Jediné co se dá říct s jistotou je, že není dobré chodit do extrémů, nenavštěvovat zbytečně místa, která jsou za hranicemi našich schopností. V těchto případech se dá předpokládat, že nám to tělo vrátí i s úrokem, příkladem mohou být profesionální sportovci, kteří trpí bolestmi, úrazy apod.
VymazatJste šikulové, 50 km za jeden den je dost! A držím palce ať vyjdou i všechny ostatní akce :)
OdpovědětVymazatMoc a moc gratuluji k přijetí na školu! :) Hlavně, ať Tě to baví :)
A co se týče Tvých obav a neustálých myšlenek, myslím ,že Tě chápu.. Je těžké se rozhodnout.. Ale nikam nespěcháš, dej si klidně na čas, hlavně ,aby tělo bylo v pohodě :)
worldaroundmissnothing.blogspot.cz
No, upřímně, těším se na tvůj další článek o tvé cestě. Potýkáme se asi zhruba na stejné místě..:D Držím palce :)
OdpovědětVymazat50 km za den, to je brutální!
OdpovědětVymazat