DELOAD neboli Můj odpočinkový týden - proč přestat cvičit?

 
Makat, nevzdávat se, překonat se když se vám nechce, dát do toho víc než ostatní...takový přístup má mnoho z těch, kteří se chtějí ve svém sportu nebo ve fitness zlepšit a dosáhnout svých cílů. Internet je plný motivačních citátů, obrázků, všude se řeší kolikrát týdně, kolik sérií, jaké váhy..občas nějaký ten odpočinkový den. Ale pauza na týden? To už je pro mnohé selhání, vypadnutí z rytmu, zkažený pokrok... Ano, pro lidi co nonstop začínají, jdou cvičit 3x týdně, další týden vypustí, pak teda dva týdny zase jakžtakž chodí, ale následně už zase "nestíhají"...tak je to celkem nepraktické, k pokrokům to moc nepovede a bohužel to vídám ve fitku až moc často :) Ale pokud jste cvičení propadli naplno, možná i v něčem závodíte, tak si málokdy dopřejete pauzu delší než jeden, dva dny. 

O "deload" týdnech se přecejen píše. Ale málo a mám pocit, že pokud to někomu nenařídí přímo trenér, tak jej málokdo zařadí. Já cvičím přes rok víceméně nosntop. Přes týden 1 odpočinkový den, občas 2 když se jede třeba někam na víkend. V létě většinou nějaká týdenní dovolená, takže to je od cvičení pauza, ale zase tam toho vždy hodně nachodíme, takže aktivita pořád nějaká je. Před závody mívám volnější týden, kdy toho zařazuji co nejméně a na tréninzích jedu jen velmi lehké váhy. A nevím jak mi to mohlo uniknout, ale nějak mě nikdy nenapadlo si dopřát opravdový, řízený odpočinkový týden!


No a jak k tomu došlo..samozřejmě tím nejhorším způsobem, když už jsem došla do bodu, kdy najednou nešlo pokračovat. Poslední týdny už jsem pociťovala větší únavu. Jakžtakž jsem pořád vše zvládala, tréninky odcvičila, někdy to šlo lépe, někdy hůř, ale žádná tragédie, že bych nezvládla nic zvednout. Spíše jsem si uvědomila, že už jsem strašně dlouho neměla ty dny, kdy jsem plně nabitá energií a na trénink se nemůžu dočkat! A ty dny nepřicházely, i když jsem jedla dostatečně, spala dostatečně a zařazovala odpočinkové dny jak jsem byla zvyklá. Dokonce jsem ubrala na cvičení kde to jen šlo a dělala jen to "nejnutnější". A stejně jsem byla pořád tak nějak bez šťávy.

Totální vyčerpání jsem pocítila na začátku minulého týdne na lekci, kterou jsem předcvičovala v práci. Musela jsem se překonávat opravdu hodně a jen se modlila ať to mám co nejdřív za sebou. Měla jsem ten den pocit, že už nikdy nechci cvičit. Nedokázala jsem si představit, že bych měla jít ten den nebo týden vykonávat nějakou aktivitu, už jsem byla totálně vyždímaná. A pak jsem si to uvědomila. Že vlastně jedu přes rok pořád a od letní týdenní pauzy už uběhla pěkně dlouhá doba. Lehčí týdny před závody sice mívám, ale pořád i v ty týdny cvičím. Potřebovala jsem totálně vypnout a vyřadit jakoukoliv aktivitu. Potřebovala jsem to fyzicky i psychicky.

 Mimochodem už jste četli rozhovor se mnou? :)

Najdete i online tady!
http://www.vitaland.cz/novinky/magazin-brezen-duben-2017/

Když sportovci zařazují takovýto týden, většinou se spíše doporučuje normálně cvičit, ale třeba ubrat váhy a opakování na minimum. Cvičit to stejné, ale s minimální zátěží, případně přidat nějaké regenerační kardio. Já věděla, že nechci dělat ani toto. Celý rok cvičím, ve fitku jsem pořád, je to i moje práce a já si chtěla dát voraz úplně. Takže jsem zvolila prostě tuto taktiku :) Do práce jsem chodila pořád, ale vyřadila jsem všechny své tréninky, ačkoliv mě za 6 týdnů čekají závody :) Ale i proto jsem si řekla, že radši si dát tu pauzu hned a pořádnou a pak těch 6 týdnů ještě pořádně zabrat!

Chtěla jsem vyplnit čas místo cvičení jinýma aktivitama, které jsem jindy nedělala, protože nebyl čas nebo jsem se k tomu prostě nedokopala. Takže jsem si naordinovala na každý den protahování. K tomu využívám stránku romwod.com, kde máme už asi rok předplacený účet a každý den tam přibývají zhruba 20minutová videa. Martin je využíval, ale já teda vůbec :D K tomu jsem si stáhla do telefonu meditační aplikaci Calm a rozhodla se zařadit každodenní 10minutové meditace, ať se prostě i hlava hodí do pohody :) Konečně jsem se zase pustila do čtení, byla jsem 2x v týdnu v sauně, jediný pohyb byl, že jsem chodila pěšky a pak až v sobotu odcvičila jen své lekce v práci, ale to už bylo v pohodě. V neděli pak následovala ještě pauza a od pondělí jsem zpět na 110%.

 Aplikace Calm :)

Věděla jsem, že to je určitě správná cesta a cítila, jak moc to tělo potřebuje. Ještě ve středu jsem byla totálně hotová, ale od čtvrtka už to začalo být o dost lepší a v pátek už jsem konečně cítila ten nával energie a chuť něco dělat :) A ještě mnohem lepší to bylo teď v pondělí! Konečně cítím to, co mi tak dlouho chybělo :) 

Během toho týdne jsem nejen načerpala síly, ale taky jsem se zase toho dost sama o sobě naučila. Meditace a protahování byl super nápad a doteď jsem u toho zůstala a plánuji zůstat. Své dny se snažím zaplnit i teď více různorodými aktivitami. Navíc co se týče jídla, tak vždy v mé odpočinkové dny jsem měla o dost větší hlad a měla jsem pocit, že musím jíst více. Teď těch odpočinkových dní byla spousta a jedla jsem tak nějak normálně, ani žádný extra hlad neměla. Naopak jsem si spíše více uvědomila, po kterých jídlech je mi líp a po kterých bývám unavenější.

od pondělka zpět v tréninku :)

Takže, pokud někdy dospějete do stádia bez motivace a sil, nenuťte se to překonávat. Radši taky prostě na pár dní vypněte, hoďte fitko za hlavu a řešte jiné věci. Nechte tělo plně zregenerovat a ona vám to vrátí těmi výkony, co přijdou potom :) Každý má svůj systém, jak zařazovat odpočinek či takovéto týdny. Já, nevím ani proč, jsem si dřív nějak neuvědomovala, že je to občas opravdu třeba a že třeba jen 2 dny nestačí. Je to další krůček dopředu, i když se to v tu chvíli může zdát spíše, že děláte krok zpátky. No, možná ano, ale takovýto 1 krok zpět vás pak posune třeba o 2 dopředu. A to za to stojí :)