Winter Spartan Race Liberec aneb 135 angličáků, 7km a super parta lidí :)

crossfit, Spartan race a spousta skvělého jídla pro 15 hladovců :)

Třetí víkend tohoto roku byl pořádně nabitý! S partou 15 lidí jsme se vydali směr Liberec a plán byl jasný - zimní Spartan Race a po cestě zpět zastávka na crossfit v Hradci Králové :) Byl to náš první týmový závod a výlet tohoto roku a ihned bylo jasné, že letos nebude ani poslední!

vybalování jídla a první večeře

Na cestu jsme se vydali už v pátek odpoledne, rozděleni do čtyř aut. Naše extra naložené, jelikož jsme měli na starosti i obstarat jídlo pro nás všechny (takže v kufru se vezlo 60 vajec, 2 kila vloček, 3 kila kuřat, 1 kilo rýže, 1 kilo těstovin, apod.) :D Cesta byla tedy extrémně dlouhá kvůli počasí i horším cestám jsme jeli 5, někteří i 6 hodin, Ale o to větší radost jsme měli po příjezdu do cíle :) Objednaná chata byla naprosto dokonalá! Ubytovali jsme se ve Zlaté Olešenici, asi 40min od Liberce: ZDE - ve staré stodole, součástí penzionu s kapacitou pro 15-17 lidí a tím nejdůležitějším - plně vybavenou kuchyní včetně myčky :D Dostatek nádobí, dokonce k dispozici čaje, koření a další základní věci (třeba sůl jsem samozřejmě zapomněla, takže jsem byla za ní nejvíc ráda). Kuchyň byla propojena se společenskou místností, velkým stolem a kamny. No prostě paráda, pokud byste hledali ubytování pro více lidí v této oblasti, mohu jenom doporučit. Navíc cena 8000Kč za celý víkend, což bylo 470Kč za dvě noci pro jednoho? Kde tohle seženete? :) 

DEN "D"

Ale teď už více k závodění. V sobotu ráno jsme se vydali na samotný závod do Liberce. Pro mě již druhý zimní sparťan, mohla jsem tedy porovnávat s předchozím ročníkem na Slovensku. A asi se mi tento líbil přecejen víc :) Důvody? Byla menší zima :D Lépe se běželo, terén nebyl tak náročný a přibylo pár nových a zajímavějších překážek. Nebrala jsem to ani tolik jako závod, spíše jsme to běželi/šli tak nějak na pohodu a nakonec půlka naší party doběhla společně, i když později než někteří rychlíci :D Já se hlavně totálně zasekala už na začátku, když jsem 2x částečně neoprávněně musela angličákovat, což mě jaksik demotivovalo potom někam spěchat - jojo, Monča tvrdohlavoun.

Poprvé na rovnovážné plošině, kdy jsem si to pěkně pomaloučku a soustředěně vybalancovávala a když jsem byla v 2/3, nějaký borec vedle mě se rozhodl to vzít během, celé to rozhoupal a to už jsem samozřejmě neudržela. No a podruhé na ručkování,. Opět pomalu a soustředěně až ke konci a že jsem kolikrát málem spadla. V závěru, ale asi spíše vlastní chybou, jsem myslela, že na poslední, sníženou tyčku už nemusím a skončila na té předposlední. Což nebylo uznáno, ale na druhou stranu si vyžádali jen 15 angličáků noo :) Hned po ručkování byla bradla a ručkování po nich. Tam zase nějaký chytrouš vepředu zdržoval, takže do půlky jsem došla v pohodě, pak se tam kvůli němu sekla a vysela. Což mě samozřejmě vysílilo, tak jsem to tady i kvůli těm předchozích překážkách, co mě naštvaly, už vzdala a šla radši angličákovat.

medaili a tričko mám, je to dobrý! :)

Následoval běh víceméně přes les, ve sněhu, pořád nahoru dolů, často to dost klouzalo, ale naštěstí jsme to ustáli bez zranění a Spartanské boty se osvědčily i v zimě :) Překvapil mě šplh na laně v rámci zimního spartana jsem jej nečekala. Ale v posledních měsících jsem měla možnost jej trénovat, takže šplh zvládnut bez problémů :) Co jsem ale nezvládla byl samozřejmě hod na terč - sněhovou koulí. Taktika pro příští rok? Nemířit na terč, pak se určitě trefím :D A poslední nezvládnutou překážkou byla zároveň novinka a úplně poslední překážka v celé závodě - ručkování přes gymnastické kruhy, následně přes rovnou tyč a opět kruhy. Přes kruhy to šlo v pohodě, ale tyče jsem se blbě chytla a letěla dolů. Takže to bylo pěkných posledních 30 a pak rovnou do cíle :) Zase si říkám, když už jsme šli/běželi jen takovým pohodovým tempem, alespoň jsem si zaangličákovala :D Ve výsledku tedy rovných 135, což je asi nejvíc co jsem kdy měla! No do léta musím na tom zamakat :)

dobroty: snídaně v podobě ovesné kaše s vajíčky (jo, divné, ale mě to tam strašně zachutnalo! :D),na oběd klasika a spodní dvě fotky nedělní oběd po crossu v restauraci (kulajda a vepřové medailonky s houbovým ragů a bramboráčky)

Na další zimní spartany už se osobně nechystám - běžet 15 nebo 20km v zimě s překážkami si už netroufám. Ale v létě bych trifectu ráda. A možná i ultrabeast, tudíž nějakých 40km, bych hecla! Doufám, že vymyslí taky nějaké novinky jako právě na zimním - třeba jako ručkování přes kruhy, vyšší stěny k přelézání, šikmá stěna naopak apod. :) O víkendu jsem si sice chvíli říkala, že už mě  ty závody Spartan Race nějak začínají nudit, ale myslím, že letos je ještě zkusím hecnout a třeba v létě zkusit zabojovat i o nějaké lepší časy. Když už tak pořádně :)

PO ZÁVDODĚ RELAX & CROSSFIT

Po sobotním Spartanovi jsme chvilku zrelaxovali na chatě a pak se vydali zpět směr Liberec. Tentokráte do Babylonu na bazén a do sauny. Upřímně jsme ale čekali víc a byli spíše zklamaní, Klasická sauna by bodla lépe, ale alespoň už jsme poučení pro příště :) Po bazénu večeře v podobě palačinek - ideál! Někteří pak pařili až do rána, ale větší část našeho pokoje odpadla ještě před půl nocí :D

A dobře jsme udělali! V neděli nás totiž čekala dlouhá cesta domů v mezizastávka v Hradci Králové na crossfit s Martinem Štěpánkem. Navštívili jsme jeho crossfit gym a on pro nás připravil jednu lekci :) Nějaká ta práce na mobilitě, pak technika OHS (dřepy s činkou nad hlavou), po které následoval kruhový trénink ve dvojicích, kdy jsme si prošli většinu vybavení jeho gymu - například i assault bike, ski erg, známnější veslo či hrazdy. Většinou jsme tyto cviky střídaly s cviky na core, stabilitu, výdrž apod. - můžete kouknout na krátké video TADY :) Na závěr luxusní protažení, jaké většina z nás ještě nezažila. Spousta nových poznatků a parádní odpoledne. A krom poznatků jsem si odvezla také ještě dvě ořechová másla! :D No když už je tam prodával... :) Po crossu na oběd a pak už hurá domů!

úlovky z Hradce :)

No a takový byl náš sportovně založený víkend se skvělou partou lidí :) Před pár lety jsem byla děsně samostatný člověk. Jsem ráda, že se to pomalu začíná měnit a mohu tak zažívat třeba právě takovéto skvělé akce :)