Krásný den všem :)
Nový den, nový týden, nový rok...to si žádá i nějaký nový pořádný příspěvek. Krom těch jídelních se něčeho takového můj blog ještě bohužel nedočkal. A když jsem si minulý týden náhodou vzpomněla na svůj STARÝ BLOG a začala jsem si ho pročítat, přišlo mi najednou líto, že už nepíšu tak jako dřív. Hodně se toho změnilo a je to vše teď úplně o něčem jiném. I tak si ale říkám, že chci zase občas napsat i nějaký info článek o mě, aktuálních plánech, cílech, o tom, jak na tom jsem, jak se cítím. Abych se pak třeba za další
2 roky mohla ohlídnout a vidět ten kus cesty, co jsem ušla ♥ Tak jdem na to!
2 roky mohla ohlídnout a vidět ten kus cesty, co jsem ušla ♥ Tak jdem na to!
>
Letí to jak blázen a už je u půlka ledna. To znamená, že mám za sebou první 2 týdny vzpěračských tréninků a dalších 6 týdnů zbývá do prvních letošních závodů, které budou 25. února v Sokolově. Následně mě čekají další na konci dubna. Poté letní pauzička a po létě závody v září a MČR opět v listopadu ♥ To jsou zatím asi jisté závody, uvidíme co přibude :)
Na tréninky jsem se už neskutečně těšila! Pauzu jsem měla asi 6 týdnů a v prosinci už mi ten řád a cíl v podobě tréninků a závodů moc moc chyběl. Bohužel jsem těch 6 týdnů nějak neuměla uchopit a místo toho, abych v tomto období pracovala třeba na nějakých silových nedostatcích, tak jsem tím spíš jen tak proplula a cvičila skoro jen na lekcích v práci. V pauze přes léto to asi pojmu už o něco rozumněji :)
Na konci prosince jsme ale s Martinem navštívili fyzioterapeuta a to bylo přesně to, co jsem potřebovala! Celou si mě prohlédl, zdiagnostikoval a řekl mi přesně ty slabiny, na kterých potřebuji zapracovat. Vždy jsem věděla, že nějaké doplňkové cviky a stretching určitých partií je v mém případě třeba. Ale nebyla jsem si úplně 100% jistá, na čem všem musím zapracovat. Teď už mám větší přehled, proto jsem zařadila k tréninkům i různé doplňkové věci.
1. Špatně zapojuji střední část zad, při dýchání nepoužívám bránici, břicho vtahuji zbytečně dovnitř,
tím vším si zbytečně ubírám síly.
tím vším si zbytečně ubírám síly.
Začala jsem na tom pracovat nácvikem správného dýchání v leže na zádech, ve vzporu na kolenou, i klasickém planku. A helemese, ono to asi funguje. Konečně jsem přišla na to, jak se dostat do té správné polohy, dýchání snad už směřuji kam mám a břicho se začíná rovnat (původně jsem tam údajně měla "Beskydy" :D takže jakýsi kopeček a propadlinu, což není ideální). Určitě je ale na tomto pracovat stále a hlavně na síle středu těla :)
![]() |
| Tuto oblast se snažím srovnat, aby tam nebyla taková "propadlina". |
2. Protrakce ramen dopředu, zkrácené prsní svaly.
Klasika, takže o to více protahuji prsní svaly a zaměřuji se na posílení zadní strany ramen :)
3. Celkově posílení vršku těla.
Mimo zadní části ramen posiluji v samostatném tréninku více i záda a tricepsy. K tomu plánuji přidat ještě o něco více "core" cviků, když čas dovolí :)
4. Protažení, uvolnění.
Ve vzpírání končí vše nahoře nad hlavou. To je třeba taky aspoň nějak kompenzovat. Takže se vyvěšuji (na hrazdě), přidávám stojky a trénuji stabilitu ramen třeba s kettlebellem a cvikem "páka", který jsem nově zařadila.
Aktuálně tedy trénuji vzpírání 3-4x týdně (trh, nadhoz, výtahy, dřepy, výrazy) + k tomu 1 doplňkový trénink, kde posiluji právě vršek těla (záda, ramena, tricepsy). Před každým tréninkem dělám cvičení na aktivaci a správné zapojení břicha, stabilitu ramen, po každém tréninku se vyvěšuji a více stretchuju. Jsou to malé věci, ale ve výsledku dělají hodně. Určitě se na mě najdou ještě další drobnosti, na kterých bude třeba, ale vše ukáže čas. Zatím na sobě pracuji takto. A na konci března máme další schůzku u fyzioterapeuta, tak jsem zvědavá, zda bude znát nějaký pokrok a co doporučí dále :)
![]() |
| V nových botkách od Reeboku se zvedá perfektně! ♥ |
Mimo vzpírání ale cvičím i v práci. Někdy si říkám, že je to takový fajn doplněk. Někdy, že bych se možná raději věnovala 100% jen vzpírání a směřovala všechny síly tam. Nakonec jsem se pokusila najít nějaký kompromis. Od prosince mi totiž pár lekcí přibylo. A já většinou cvičím téměř na všech - někde musím, protože to jinak nejde, někde nemusím. Druhý týden v lednu jsem ale poznala, že to takto nejde, mé tělo to prostě už nezvládalo. Proto jsem došla k tomu, že na 2 lekcích, kde to není nutné, už nebudu dále cvičit, a 2 lekcí se prostě vzdám. Kvůli tomu jsem nakonec zrušila i školení Lesmills, na které jsem se chystala. Vyškolením na tyto hodiny by mi přibyly další lekce, na kterých bych musela cvičit souběžně s klienty a já už teď vím, že by to bylo nezvladatelné, proto jsem se rozhodla takto a raději se pracovně zaměřím více na jiné oblasti :) Nakonec mi teda v práci zůstali 2 hodiny Jumpingu a 2 hodiny HIITu týdně, což už je snesitelné a na což už jsem byla zvyklá poslední 3 roky :) Dokonce jsem si našla místo i na jeden 100% rest day týdně, což je úspěch, jelikož začátkem ledna to bylo vcelku nereálné a špatné špatné špatné zároveň! Oběti byly učiněny a věřím, že to přinese své ovoce :)
Co se týče vzpírání, chci do toho dát opravdu víc než loni. Nebo ani ne víc kvantitou, jakožto kvalitou. Protože na to tam ten prostor rozhodně je. Sem si vědoma spousty věcí, které se dají oproti loňsku vylepšit, a tak na tom zapracuju. Jsem soutěživá a chci být na tom co nejlépe. Loni to bylo takové "testovací", letos už to bude větší výzva :) Na konec roku mám jeden větší cíl. Ale ten si zatím nechávám pro sebe. Sama nevím, zda bude reálný, to vše zjistím až v průběhu roku, jak na něm budu pracovat :)
Co se týče váhy, postavy, jídla, hubnutí...
Včera jsem dávala na Instagram a Facebook fotku (úvodní fotka článku). Psala jsem k ní něco jako "že jsem to posrala" a zhubnutá kila z podzimu nabrala ve větší míře zpět, což původně určitě nebyl můj záměr. Reakce byly různorodé, v 99% podporující, za což děkuji :) Někteří mi ale třeba psali, že nechápou proč to řeším, když vypadám dobře a že bych si takovouto váhu třeba měla i udržovat. Anebo někteří psali, že se to dalo čekat po tom "jak extrémně jsem to na podzim shazovala".
A k tomu bych se chtěla ještě trochu vyjádřit :)
Nejsem nespokojená. Neutápím se ve výčitkách ani si nemyslím že vypadám zle. Já jsem se svým tělem spokojená! To, že jsem to "posrala" bylo spíše míněno tak, že jsem si chtěla váhu udržet trošku níž (cca do 60kg byl cíl, aktuálně mám 63Kg, na podzim jsem měla 58Kg) - z důvodu toho, abych pak mohla trénovat v udržovacím režimu a nemusela jsem váhu znova dlouze stahovat na závody. Protože do vyšší váhové kategorie jít nechci, plán je zůstat stále alespoň v kategorii do 58Kg. A smutná jsem v tom příspěvku byla spíše z toho, že jsem v prosinci přestala řešit vše a nemyslela ani na toto. Dala jsem si naprostou volnost a začala se zase i přejídat. Protože pro mě je volnost prostě tohle a zatím jsem mou hlavu bohužel nenaučila fungovat jinak. Proto mě mrzelo, že jsem do toho spadla a letos budu muset začínat zase "znovu". Ale co, zároveň je to další šance, další poučení se :)
No a k tomu, že jsem byla extrémní? Že by mé tělo bylo vyhladovělé, jedla jsem super clean a byla na sebe příliš přísná? Dovolte mi připomenout, že jsem ani v redukci nejedla pod 2000Kcal, 250g sacharidů a během těch 13 týdnů na podzim jsem spořádala minimálně 5 vaniček zmrzliny, running sushi, nějaký ten burger a spoustu čokolády. Převážně jsem jedla zdravě a umírněně, ano. Ale nic jsem si nezakazovala, nehladověla jsem a když jsem měla chuť, něco nezdravého jsem si klidně zařadila. Svůj "režim" jsem nekončila s tím, že bych byla extrémně hladová a měla chutě sežrat všechno na světě, jako tomu bylo při mých dietách třeba 2 roky zpět. Loni to bylo ÚPLNĚ jiné. O to více mě pak mrzelo, že jsem to stejně nějak neodhadla. Pro mě prostě volnost, žádný aktuální cíl = hlava říká, že můžu jíst vše a v ohromném množství. Lidi se zkušeností se záchvatovým přejídání pochopí. Bohužel jsem tomu podlehla, ačkoliv jsem se tomu předtím několik měsíců zvládala vyhýbat. Ale holt jednou je to "teďka můžu, vypadám dobře a váhu nepotřebuji řešit", pak se to stane za týden znova a pak už je zmírněný návyk opět zpět. Ale já už vím jak na to. A věřím, že ho zase utlumím :)
No a váhu chci zase tedy trochu stáhnout. Dostat se někam blíž k mé váhové kategorii. Opět pomalu, v klidu, bez nějakého extra omezování se a hladovění, na příjmu lehce nad 2000Kcal. Aspoň jsem si teda ten předchozí měsíc "užila" dopřála si snad vše, co bylo možné :D A teď můžu v klidu najet zase do mého režimu. Ve kterém jsem se mimochodem loni cítila mnohem lépe, než jsem se cítila přes Vánoce. Psychicky, fyzicky, co se kondice týče...vše tak nějak funguje lépe než když mám v jídla naprostou volnost. A co více, nejsem v tom sama! Martin taky aktuálně shazuje, přihlásil se ve fitku do soutěže Proměna a cíle jsou vysoké :) Musím říct, že mu to jde skvěle a zatím si ještě ani jednou nestěžoval, musím si z něj vzít příklad :D
Nooo je to dlouhé, snad jsem na nic nezapomněla! A pokud ano, napíšu to zase příště.
Mějte se fajn a děkuji, pokud jste dočetli až sem :) Rozhodně plánuji točit i videa, jen asi méně často, než loni. A taky se můžete těšit na novou formu online spolupráce se mnou! Ale o tom více zase příště ;)
Mějte se fajn a děkuji, pokud jste dočetli až sem :) Rozhodně plánuji točit i videa, jen asi méně často, než loni. A taky se můžete těšit na novou formu online spolupráce se mnou! Ale o tom více zase příště ;)



Chybami se člověk učí.
OdpovědětVymazatNapsala jsi to hezky, chápu tě i obdivuju :)
Držím palce a přeju ti hodně štěstí ve splnění tvých cílů a už teď se těším na nové články i videa o tvých pokrocích :)
Ahoj Moni, taky hledám fyzioterapeuta? Mohla bys mi dát doporučení? (Ostrava)
OdpovědětVymazatMy byli u Tomáše Cupiana, v Porubě :)
Vymazathttp://re-habilis.cz/mgr-tomas-cupian
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatAhoj Monča :) Pekný článok. Áno, nikto kto sa prejédal to nepochopí. Tu ani nejde o tie kilá navyše, ale o to, že človek zas spadol do tej závislosti, musí zas vynaložiť kopec úsilia, a nie raz si poplakať, aké je to náročné... Ten pocit sklamania a akoby "bezradnosti" je príšerný. Verím, že to najhoršie už más za sebou a ideš už v tom správnom režime :) Držím palce.
OdpovědětVymazatAhoj Moni, díky za pěkný článek. Už jsem si říkala, že Food Inspiration je sice fajn, ale pořádný článek o tobě jako takové tu dlouho chyběl :). Budu ti moc držet palce, aby ti všechno vyšlo. :)
OdpovědětVymazatS tou volností to mám stejné. Jelikož jsem na záchvatové přejídání opravdu trpěla v době dospívání a to téměř každý den. Přestalo to samo, ale když pak mám na něco chuť, čím déle si to zakazuji, tím hůře to pak dopadá :/.
OdpovědětVymazatNaprosto tomu rozumím. Nejde ani tak o tu váhu samotnou. Na podzim jsem jsem se dostala na rekordní váhu tak nějak přirozeně a s lehkostí, ale od konce prosince mám 4 kg zpět. V lednu jsem skončila v původní práci a nějak mě to sebralo, že jsem to zajídala čokoládičkami a spoustou jídla... Navíc se mi ani moc nechtělo nic dělat, sportovat jako dřív. Ale teď už začíná po zimě pomalu jaro, sluníčko svítí, teď už to půjde lépe a veseleji si na to přejídání dávat pozor, nám všem :-)
OdpovědětVymazat